| Utkání s vedoucím mužstvem Extraligy AHbK
přilákalo do Plava slušný počet diváků.
Domácí se museli obejít bez nemocného Říhy,
hosté naopak představili obě své letošní
posily Kotka a Hlaváče. Utkání začalo poměrně
opatrně. Mírnou převahu měli od úvodního
buly hosté, kteří zaměstnávali Lonsmína v
plavské brance zejména z dálky. Domácí se své
největší šance dočkali v 9. minutě, kdy
Kopic zblokoval Plášilovu rozehrávku, ale Pávek
z prostoru mezi kruhy mířil těsně vedle. Na
první branku jsme čekali do 11. minuty, kdy
hosté využili zaváhání plavské obrany a
Lonsmín neměl šanci. Než se plavští
vzpamatovali, přišel další čejkovický úder.
Samostatný nájezd sice Lonsmín výborně zneškodnil,
ale z druhé vlny dobíhající čejkovický hráč
byl trestuhodně nepokrytý a pohodlně zvýšil
na 2:0 pro hosty. Domácí ožili v závěru úvodní
třetiny při přesilové hře, žádná ze střel
se ale bohužel neujala.
Další přesilovka v úvodu druhé části se
domácím povedla o dost méně než ta první, v
dobré pozici sice těsně minul J. Šívr, ale
na více šancí se domácí nezmohli. Na konci
21. minuty navíc obdržel dvouminutový trest Pávek
a čejkovičtí přesilovku narozdíl od domácích
využít dokázali. O minutu později vykřesal
jiskřičku naděje Tácha, jehož plachtící
nahození prošlo houštinou těl a zastavilo se
až v síti. Hned z protiútoku ale plavská
obrana znovu jen přihlížela akci Čejkovic,
která znamenala čtvrtý gól v Lonsmínově síti.
Domácím se podařilo snížit ve 35. minutě,
kdy se jim konečně povedlo přečíslit soupeřovu
obranu a z druhé vlny nabíhající Postl mířil
přesně.
Do závěrečné třetiny vstoupili domácí
se snahou pokusit se s výsledkem ještě něco
udělat, ale veškerá snaha končila buď nepřesnou
přihrávkou, nebo nepřesnou střelou a nebo
zakročil dobře chytající čejkovický brankář.
Definitivní rozhodnutí tak přišlo na druhé
straně. Plavská obrana jen přihlížela, jak
čejkovický útočník natřikrát přikonává
Lonsmína. Domácí po této brance trošku
vypadli z role a tak se situace, kdy se Lonsmín
mohl v brance rozkrájet a jeho spoluhráči jen
přihlíželi ještě dvakrát opakovala. Není
proto divu, že byl Lonsmín na své spoluhráče
notně rozezlen. V nervózním závěru jsme viděli
několik ostrých osobních soubojů a několik
"slovních" potyček, na skóre se ale
už nic nezměnilo.
|
